6 tipů jak se učit rychleji a efektivněji

Nemáme pro tebe žádnou zkratku. Učení je náročné. To se shodneme asi všichni. Ještě před tím, než se však do učení pustíš, by ses měl/a pověnovat jeho plánování.

Ano, i pro učení je zapotřebí plán. Za všemi technikami, jak se učit lépe a rychleji, je čas. Potřebuješ myslet na přestávky, nesmíš zanedbat spánek, musíš být stále plně soustředěn/a a učivo si průběžně opakovat.

Pokud se tedy rozhoduješ, jak začít s učením se na zkoušku, vezmi pero a papír (nebo Žurnál) a zaznač si:

• termín zkoušky, počet témat, která se musíš naučit, rozlož si témata na menší kousky, zaznač si dny na opakování jednotlivých témat as hlubokým nádechem vezmi skripta a začni prvním stranou.

Jak je možné, že se dokážeme učit?

Učit se dokážeme díky neuroplasticitě, což je vědecký výraz pro funkci mozku fyzicky se měnit a adaptovat. Čili když se učíme, ať už je to nová informace nebo dovednost, neurony v mozku vytvářejí nová spojení, nazývaná synapsy. Čím častěji informaci/činnost opakujeme, tím silnější spojení v mozku to vytvoří.

Co mají top „talentovaní“ lidé společného? s tréninkem začali už před tím, než bylo 5 let. Naše schopnost učit se nové věci začíná postupně klesat už od 5 roku života. Kolem 20. roku života je to exponencionálně těžší učit se. Co s tím tedy dělat?

Zdroj: ( https://www.khanacademy.org/science/biology/human-biology/neuron-nervous-system/a/the-synapse )

Pokud se chceš učit rychleji musíš myslet na:

Pozornost

Příklad: Pokud si zavřeš oči a začneš se soustředit na kontakt tvých nohou s podlahou, najednou si uvědomíš kolik prostoru máš v botách, tvrdost podlahy, teplotu, materiál ponožek…přitom před vteřinou sis to neuvědomoval/a.

To znamená, že máme možnost vybrat si, čemu věnujeme pozornost. Soustředěnost zvyšuje zapamatovatelnost. V současnosti je naše pozornost nejzranitelnější po celou historii lidstva. Jsme totiž designováni na jeden úkol, ne multitasking. Studie prokázaly, že používání telefonu ke scrollování u teenagerů je zodpovědné za značný deficit jejich pozornosti.

CO MŮŽE TVOU POZORNOST ZA KRÁTKÝ ČAS VYLEPŠIT? - cvičení.

Fyzická aktivita zvětšuje tu část mozku, která je zodpovědná za učení, vytváří nové mozkové buňky, a už 20 minut středního cvičení zlepší tvou pozornost na následující 2 hodiny.

Pohotovostní režim

Aby ses mohl/mohla učit, musíš být nabuzen/a. Při učení nemůžeš mít příliš velké pohodlí. S nabuzeností například pomůže ledová sprcha nebo stres. Hodně stresu značně škodí, pokud jsi měl/a delší stresové období oslabuje to tvou paměť. Trošku stresu má naopak příznivé účinky. Pomáhá s dosažením vrcholových výkonů.

V pohotovosti nás dokážou udržet i různé látky, například kofein. Ten má na učení příznivý vliv, pomáhá se zapamatováním. Učit se s plným žaludkem soustředěnost naopak snižuje. Vypíná to režim nabuzení.

Další důležitou věcí pro nabuzenost jsou přestávky. Nedokážeme se soustředit 100% celý den, obecně bychom si měli dát v průměru pauzu každých 90 minut, a to alespoň na 20 minut pro „dobití baterek“.

Spánek

Plní několik důležitých funkcí: resetuje náš imunitní systém, metabolismus, emocionální kontrolu a dokonce se i zbavuje nepotřebných informací, které jsme během dne museli nějakým způsobem zpracovat. Spánek je rozhodující pro fixaci zapamatovaného v paměti.

Všechno co se během dne naučíme je před spánkem uloženo v krátkodobé paměti. Až proces spánku při třídění těch potřebných vs. nepotřebných informací uloží ty potřebné do dlouhodobé paměti.

Repetice

Nestačí něco vidět nebo slyšet jednou a očekávat, že si to zapamatujeme navždy. Stejně jako posilování zvětšuje svaly, opakování posiluje cestičky v mozku vytvořené neurony. Ideální je pokud si opakování rozložíme na několik dní a tak si vytvořenou „cestičku“ každý den „vyšlapeme“ abychom nezapomněli, že tam je.

Dvě pořady učení rozložené do dvou dnů jsou prokazatelně efektivnější pro zapamatování než využití téhož času v jeden den.

Přestávky

Ty nám dávají prostor k tomu, abychom si získané informace v mozku podvědomě zopakovali. Spustí se “mozkové nahrávání”. Mozgově nahrávat však víme jen jednu informaci na jednu kazetu.

Pokud kazetu nestihneme vyměnit nebo si nedáme přestávku, dalšími novými informacemi kazetu pomalu přepisuje a obtížněji si pamatujeme to, co jsme se naučili. Po učení se jednomu tématu si proto dejte alespoň 20 min. přestávku, aby se nově získané informace stihly uložit.

Chyby

Při chybovosti náš mozek vylučuje neuromodulátory, které podporují naši pozornost. Pokud si tedy učení o cosi zkomplikujeme, nebo si dáme rychlý kvíz a uděláme chybu, náš mozek si jednoduše zapamatuje správnou informaci, je tak více připraven ji přijmout. Kvízy nebo soutěžení během učení, kde můžeme udělat chyby, nám zároveň při správné odpovědi vylučují dopamin díky čemuž jsme více motivováni.

Nezapomeň si tedy při učení dát přestávky (nebo i šlofíka), studenou sprchu a předtím než začneš si všechno rozplánuj např. do Žurnálu .